Výsledky projektu

Mgr. Jindřich Kolda, Ph.D. - Správa broumovské konventní knihovny v 17. a 18. století In: Folia Historica Bohemica 2019, roč. 34, č. 2, s. 321-345.

Studie přibližuje správu řádové knihovny v broumovském benediktinském konventu v 17. a 18. století. Zabývá se dosud šířeji nereflektovaným normativním vymezením této oblasti v rámci řádu a jeho praktickou realizací a kontrolou. Jako hlavní osobu, která měla vliv na administraci knihovny (a její tvar), označuje břevnovsko-broumovského opata. Podstatným rysem opatského dohledu na konventní knihovny bylo jejich doplňování realizované prostřednictvím rozsáhlé sítě nákupčích, agentů a knihkupců pokrývající všechna důležitá „knižních“ centra střední Evropy (Prahy, Vídně, Drážďan, Lipska apod.). Vedle toho je nastíněn rovněž systém různých knižních souborů v rámci konventu, jehož fungování čeká ještě další výzkum.

• Článek ke stažení

Výstava Knihovny benediktinských klášterů Broumov a Rajhrad proběhla od dubna do října roku 2019 paralelně v klášterech Broumov a Rajhrad. Expozice představila cíle projektu, jednotlivá řešitelská pracoviště, a partnery projektu. Následně byly prezentovány stručné dějiny benediktinského řádu, paralelní přehled hlavních historických mezníků a vzájemných vztahů Broumova, Rajhradu a návaznost na Břevnov, zejména se zaměřením na dějiny jednotlivých knihoven. Dále byla pozornost věnována stavebnímu vývoji jednotlivých objektů, zvláště s ohledem na vybudování knihovních sálů, jejich výzdobu, vybavení, systém uložení knih a v neposlední řadě současnému stavu těchto prostor a péči o ně. Těžiště výstavy bylo v knihovědné části, kde byl postupně představen vztah benediktinů ke knihám a písemnictví a obsahová skladba jednotlivých knihoven – zejména rukopisy, prvotisky a staré a vzácné tisky v nich uložené. Dále byly prezentovány provenience a typografie knižních svazků. Závěr expozice byl zaměřen na typologii knižních vazeb s ukázkami vazeb z fondů obou knihoven a ukázky restaurátorských prací, včetně např. dokumentace postupů apod., aplikovaných na knihách obou knihoven.

Panely obou expozic si můžete prohlédnout ve formě PDF (50 Mb):

• Expozice Broumov

• Expozice Rajhrad

PhDr. Jindra Pavelková, Ph.D. - Rukopisná sbírka rajhradského kláštera – Historia scholastica v rajhradské klášterní knihovně In: Sborník Muzea Brněnska 2019, s. 79-87.

Studie se věnuje rukopisné sbírce rajhradského kláštera, zejména poté slavnému středověkému dílu Historia scholastica. Neopomíjí ani autora tohoto díla, kterým je Petr z Troyes, označovaný jako Comestor.

• Článek ke stažení

Mgr. Eva Richtrová, Ph.D. - Volba opata benediktinského kláštera v Rajhradě na sklonku první republiky. Nová etapa vztahů mezi katolickou církví a československým státem? In: Časopis Matice moravské 2018, roč. 137, č. 2, s. 319–340.

Studie se věnuje volbě benediktinského opatství svatého Petra a Pavla v Rajhradě od prosince 1936 do května roku 1937. Podrobně popisuje volbu opata Aloise Josefa Kotyzy s ohledem na úpravu vztahů mezi státem a katolickou církví v Československu.

• Článek ke stažení

Mgr. Martina Bolom-Kotari, Ph.D. - PhDr. Sixtus Bolom-Kotari, Ph.D. - Das Erbe der barocken sakralen Landschaft im Braunauer Land in Böhmen. In: Sakralisierung der Landschaft 2019, str. 231 - 241.

Studie se věnuje historickému vývoji sakrální krajiny Broumovska. Mapuje dějiny břevnovsko-broumovských benediktinů – především se věnuje opatům Tomáši Sartoriovi a Othmaru Zinkemu, kteří se se o výstavbu jednotlivých církevních staveb zasloužili. Pozornost soustřeďuje také na barokní stavitele, působící na Broumovsku, zejména na Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferovi..

• Článek ke stažení

V rámci projektu NAKI II Brána moudrosti otevřená byly vytvořeny dvě specializované mapy zaměřené na provenience původních majitelů knih nacházejících se dnes ve fondu rajhradské klášterní knihovny. Mapy umožňují utvořit si představu o tom, z jakých geografických oblastí se knihy do Rajhradu dostávaly, čili jaké kontakty rajhradský klášter udržoval ať již v rámci Moravského markrabství, Českého království, Habsburské monarchie či za jejími hranicemi. Fond rajhradské klášterní knihovny byl doplňován vlastními nákupy rajhradských benediktinů, dary duchovních osob či církevních institucí nebo nákupem knih z klášterů zrušených během josefinských reforem, setkáme se zde také s množstvím knih, jejichž původními vlastníky byly světské osoby. Ať již se jednalo o příslušníky šlechty, politicky a společensky činné osoby, měšťany, řemeslníky, příbuzné a přátele rajhradských benediktinů nebo „pouze“ o příznivce rajhradského kláštera. Původní majitelé jsou identifikováni díky jejich rukopisným poznámkám a zápisům, vlastnickým značkám nebo do knih umístěným štítkům, razítkům, exlibris či supralibros.

První specializovaná mapa se věnuje původně světským majitelům a je dostupná na adrese https://nobilitas.mapy.mzk.cz. Většina světských donátorů rajhradského kláštera pocházela především z Brna a jižní Moravy a s rajhradskými benediktiny je spojovaly osobní styky, rodinné vazby či přátelství. Nalezneme mezi nimi např. právníky, správní úředníky, univerzitní profesory, spisovatele a autory dedikovaných děl, lékaře, příslušníky šlechtických rodů, ale i brněnské měšťany a řemeslníky udržující kontakt s rajhradskými benediktiny či realizující zakázky rajhradského kláštera.

Druhá specializovaná mapa představuje církevní majitele (instituce i duchovní osoby) a dostanete se na ni z adresy https://ecclesia.mapy.mzk.cz/. Právě duchovní osoby patřily mezi nejčastější donátory rajhradské knihovny, ať již se jednalo o kanovníky brněnské kapituly, kněze působící především na jižní Moravě, duchovní a teology, s nimiž rajhradští benediktini navázali kontakt v době svých studií i cest. Fond rajhradské klášterní knihovny byl také rozhojněn nákupem knih ze zrušeného jezuitského řádu a klášterů zrušených během josefinských reforem.

Dr. Andreas Gamerith - Die Klosterbibliothek von Broumov - eine ikonologische Analyse. In: Konštantinove listy 1/2019, str. 116-128.

Studie se zaměřuje na vnitřní výzdobu knihovny broumovského kláštera, která byla realizována v letech 1738 a 1793. Výklad ikonologické indikace využívá metodické možnosti klasické ikonografie a srovnání. Konečný výsledek interpretace fresky v Broumově poukazuje na pozoruhodné kulturní změny, vyjádřené ve dvou fázích uměleckého designu – tradičního barokního a raně osvícenského. Současný homogenní soubor tedy prokazuje vícenásobnou schopnost vyjádřit různé ikonografické strategie, a to díky cílům umělců a klášterních objednávatelů..

• Článek ke stažení

Mgr. Martina Bolom-Kotari, Ph.D. (ed.): Knihovny benediktinských klášterů Broumov a Rajhrad: katalog k výstavě. Hradec Králové 2019.

Katalog svými texty doplňuje stejnojmennou výstavu, která probíhá paralelně v obou klášterech do konce října 2019. Katalog je rozdělen do čtyř sekcí, které mapují spektrum činností projektového týmu NAKI: Brána moudrosti otevřená… První část nabízí pohled do minulosti jednotlivých knihoven, klášterů ale také benediktinského řádu. Druhá sekce se věnuje úloze knihy v historii a klášterních společenstvích, třetí okruh otevírá otázky architektury a umění obou klášterů. Poslední okruh se věnuje problematice knižních vazeb a péče o ně. Knihu uzavírá přehled bibliografie, místní a jmenný rejstřík.

• Katalog ke stažení

Video představuje dokument tvůrců PhDr. Zdeňka Zahradníka, Mgr. Martiny Bolom Kotari, Ph.D., Mgr. Jindřicha Koldy, Mag. Andrease Gameritha, PhD. a Mgr. Evy Vodochodské z Katedry pomocných věd historických a archivnictví Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové. Dokument se věnuje historii broumovského benediktinského kláštera, zvláště jeho nádherné knihovně. Seznamuje diváky s prostorem knihovny, uměleckou výzdobou, skladbou knižního fondu. Představuje odborné aktivity členů řešitelského konsorcia projektu Brána moudrosti otevřená (program NAKI II), které tvoří Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové, Fakulta restaurování Univerzity Pardubice se sídlem v Litomyšli a Moravská zemská knihovna. Cílem projektu je ochrana, restaurování a prezentace cenného kulturního dědictví, které knihovna a zde uložené knihy představují.

Mgr. Lucie Heilandová - Tiskařská produkce Jana Silvestra Siedlera a její výzdoba aneb na okraj typografie. In: Kniha 2017. Zborník o problémoch a dejinách knižnej kultúry, Martin 2017, str. 193–202.

Příspěvek se věnuje tiskařské dílně Johanna Silvestra Siedlera (1736–1806). Ta v Brně fungovala čtrnáct let a soustředila se na vydávání teologických a filozofických prací. Studie se zaměřuje především na typografické prvky v knihách - viněty, vlysy a další.

• Článek ke stažení

PhDr.Zdeněk Zahradník - Fond knihovny benediktinského kláštera v Broumově a jeho evidence na přelomu 18. a 19. století. In: Východočeské listy historické 37/2017, str. 87–110.

Příspěvek zpřístupňuje dosud nevyužitých osm svazků katalogu konventní a čtyři svazky tzv. opatské knihovny benediktinského kláštera v Broumově z konce 18. a z první poloviny 19. století. Na základě prvotního posouzení jednotlivých záznamů vyslovuje dílčí závěry o uložení fondu konventní knihovny před jejím uspořádáním do současné podoby v polovině 19. století. V případě tzv. opatské knihovny posouvá její počátky před konec 18. století a vyslovuje hypotézu, že knihovna vznikala souběžně se závěrečnou fází utváření souboru konventní knihovny zachyceného v souboru devíti katalogů z přelomu 18. a 19. století.

• Článek ke stažení